Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše "pracovní zastávky" v Anglii

 

Srpen 2004 - Prosinec 2004

Londýn

Práce všeho druhu (v obchodě, na stavbě, kdekoli ... :0)

 

Prosinec 2004 - Duben 2005

Great Missenden, Buckinghamshire

Deep Mill Diner v Little Kingshil (Gr. Missenden) byla naší první "live in" prací v restauraci / B&B, byl to vpodstatě vyhlášený motorest na trase Londýn - Aylsbury (směr Birmingham). Konečně jsme se naučili trochu více anglicky, jelikož v Londýně jsme potkali víc Poláků a různých jiných cizinců s jejich akcenty, než pravých Angličanů. Začátkem dubna se bohužel majitelka rozhodla, že jsme pro nadbytečná pracovní síla. Museli jsme odejít během 3 dnů. Díky internetu jsme si našli práci ve Skotsku, kam jsem se vždy chtěla podívat, a tak jsme  sbalili kufry, půjčili auto z půjčovny (díky majiteli restaurace, který se za nás zaručil) a vyrazili přes celou Anglii do neznáma.

 

Duben 2005 - Květen 2006

Pitlochry, Perthshire, Skotsko

Pine Trees Hotel, kam jsme nastoupili, vypadal pohádkově. Bohužel, tzv. "staff house", tedy dům pro zaměstnance, silně navozoval atmosféru domu pro služebnictvo z 18. století. Vybavení muselo pamatovat již několik generací a já poprvé ztratila iluze. V hotelu byla navíc zaměstnána komunita Rumunů, která jakékoli "jiné" cizince považovala za hrozbu a snažila se je vystrnadit. Po pár týdnech jsme byli propuštěni, a tudíž ztratili i ubytování. Museli jsme se vystěhovat během 2 dnů. A najděte si během 2 dnů práci i ubytování !

Naštěstí jsme našli. V restauraci/ B+B Old Mill Inn, uprostřed tohoto turistického městečka Pitlochry, sháněli kuchaře a servírku. Stěhování proběhlo narychlo (a musím říct, že naše nové ubytování připomínalo jednopokojový holobyt), ale bylo kam. Pracovat jsme začali hned další den.

Práce v Old Millu byla tvrdá. Makali jsme někdy i 14-16 hodin denně, na place jsme skutečně občas běhali a náš šéf byl neurotický cholerik, který si rád vyléval zlost na svých zaměstnancích. Přesto jsme si ho oblíbili. Byl fér, a ačkoliv zvláštím způsobem, uměl ocenit schopné lidi. Toto místo nám dalo ze všech nejvíce. Nejvíce jsme se naučili, nejvíce jsme procestovali a nutno říct, že vzhledem k množství odpracovaných hodin jsme si i nejvíce vydělali. Po pár měsících práce zde jsme si pořídili i anglické auto, které se nám mnohdy stalo "pojízdným domečkem". Na našeho broučka jsme nedali dopustit. Dovezlo nás na spoustu krásných míst, a případné stěhování bylo hračkou :0).

Především jsme však v tomto období projeli větší část Skotska, poprvé v životě jeli trajektem, a to do Amsterdamu, a pak ještě jednou do Brugg.

Po roce jsme však byli vyšťavení. Mnozí v Old Millu nevydrželi ani týden, a ti odolnější pár měsíců. My rok. Rozhodli jsme se tedy udělat si prázdniny. Naložili jsme broučka vším, co jsme si do té doby pořídili (a že toho bylo :0), a vyrazili na cestu Evropou domů.

 

Léto 2006

Cesta Evropou, 2měsíční prázdniny v ČR

Abychom ušetřili a zároveň si užili Francie, cestovali jsme mimo dálnici, kde na nás dýchal francouzský venkov. Navštívili jsme nádherné město Lyon, kempovali poblíž Mont Blanc, projeli tunelem pod nejvyšší horou Evropy, a zakotvili na 3 dny v Benátkách. Do sytosti jsme si užívali horkého počasí a historického města Venice, ale táhlo nás to domů. Cestou do Čech přes Rakousko jsme stavěli už jen v případě velké únavy, pro pár hodin spánku v autě.  

Další dva měsíce jsme si plnými doušky užívali toho, po čem se nám už tak dlouho stýskalo. DOMOVA a RODINY.

 

Srpen 2006 - Leden 2007

Mayfield, Orpington, Chelsea

Koncem srpna 2006 jsme opět naložili našeho anglického Fordíka a vyrazili zpět do Anglie, tentokrát po dálnici přes Německo a Holandsko, s jednodenními zastávkami v Amsterdamu a Haagu. Z Dovru už jsme mířili na konkrétní místo, do malé vesničky Mayfield v Sussexu, odkud nám během cesty volali s nabídkou pracovních míst.

Bohužel, v tomto kouzelném malém B+B nám něco nesedělo. Dodnes něvíme, co to bylo, ale i přes příjemné majitele hospůdky, milé zákazníky a pravidelné BBQ jsme v tomto staroanglickém domě měli zvláštní pocit. Po pár týdnech jsme putovali zpět do Londýna, kde jsme si tentokrát našli práci zvlášť a ubytování zvlášť. Přítel získal místo v restauraci přímo v centru Londýna, poblíž London Bridge, a já místo v kanceláři. Idylka však netrvala dlouho. Život v Londýně je drahý, kdo jednou zkusil, sám ví. Po pár měsících jsme začali opět hledat "live in job".

Zlákala nás úžasná restaurace v centru Chelsea The Morrison. Poloha cca 50 m od stadionu Chelsea a velkoplošná projekce zajišťovala velký počet hostů - fanoušků. Chelsea žilo a my s ním. Těch pár měsíců jsme si skutečně užívali.  Vánoce r.2006 už jsme ale bez rodiny zvládali docela těžce. Stýskalo se nám čím dál více.

A tak jsme jeli zase dál.

V únoru 2007 jsme zakotvlili na naší poslední zastávce v Anglii.

 

Únor 2007 - Květen 2007

Three Shires Inn, Little Langdale, Cumbria, Lake District

Three Shires Inn byl krásný rodinný hotel v Severní Anglii, v oblasti Lake District (oblast jezer). Práce zde nás bavila, a ve dnech volna jsme navštívili taková města jako Kendal, Lancaster, Ambleside, Whitehaven, Newcastle, Durham, Windermere, ad. Oblast jezer je hornatá, půvabná a jedna z turisticky nejzajímavějších částí Anglie. Přesto se nám stýskalo po rodné hroudě a třídenním pobytem u kamaráda v Newcastlu jsme uzavřeli tuto část života.

Dne 2.5.2007 jsme dojeli domů, abychom stihli 1. narozeniny neteře Natálky.

Kdybych měla říct, které místo v Anglii a Skotsku jsem si zamilovala, musela bych říct jednoznačně Newcastle a Dunkeld.

Chybí mi však mnoho dalších míst, která jsme navštívili, a stále toužím vidět i ta, na která nezbyl čas.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Vzpomínky na práci